10. Usmíření

Usmíření

Tak ahoj ještě jednou,  teď jsem konečně psychicky srovnaná a cítím, že se všechny bloky vyčistily, je to konečně vše venku a já už se ani na nikoho nedokážu zlobit!

Vím že jste to všichni udělali protože jste měli o mě starost.  Já ale celou dobu věděla, že je to úplně přirozené, to co prožívám, protože mi Kristýna řekla, že porod znamená, že se žena "otvírá" a to jak fyzicky, tak psychicky, a pak následuje fáze "čištění". Takže já věděla, že je to všechno v pořádku, to co prožívám, jen vy jste to furt jaksi nedokázali pochopit. Prva jsem měla fázi, kdy jsem jen brečela, měla výčitky svědomí, že malý plakal a já se nevzbudila, protože jsem byla tak hrozně unavená, že jsem potřebovala spát.  Následovala fáze emočního, psychického i fyzického vyčerpání. Proto jsem dostala horečky. Tělo se bránilo, bylo naprosto vyčerpané.  

Pak byla fáze "sdílení", kdy jsem měla potřebu, aby se ze mě ty emoce a prožitky konečně dostaly. Prožívala jsem to tak, že jsem řvala, mluvila rychle a sprostě. To bylo zase spojené s blokem, který jsem v sobě měla - že jsem si myslela, že musím být "hodná" holka, chovat se slušně a říkat jen to co ostatní chtějí slyšet, aby se na mě nedej bože nenaštvali, potlačovala jsem svoje emoce a tím jsem si udělala vnitřní bloky, které teď po porodu chtěly uvolnit a vyčistit. V mém případě jsem byla nepochopená, protože mě nikdo neposlouchal a všichni si mysleli, že se chovám "nenormálně".  

Tak následovala fáze, kdy jsem už neměla potřebu křičet, ale měla jsem potřebu být "urýpaná" a na každý argument něco odpovědět v klidu.  Ale to bohužel taky nefungovalo, protože ta ségra si furt stála za svým a stejně mě vůbec neposlouchala! A řekla mi, že mám každý den problém s někým jiným! To ale právě v mém případě znamenalo - setkávat se s lidmi, se kterými mám nějaký vnitřní problém. Já jsem se jim "otevřela", cítila jsem nepochopení z jejich strany a pak jsem se musela "vyčistit".

Tak už to ve mě vřelo, že mě NIKDO nechápe. A začala jsem mít ty výbuchy vzteku. Které vyvrcholili tím, že jsem i seřvala psychiatričku v nemocnici. Která ale podle mě je teda pěkná kráva, protože se Pepovi snažila vysvětlit, že ty moje emoce nejsou normální. Na tu mám vztek do teď, protože ví hovno, děcka sama nemá a neví, co to obnáší, to šestinedělí. Navíc každý psycholog by jí řekl, že to normální je. A určitě si myslela, že je to normální i ta psycholožka, co se mnou mluvila po ní.

Ale ve finále o mě dělala závěry ta psychiatrická kráva! Která sama  nemá děcka, a snažila se Pepovi říct, že to moje chování "není normální" a že bych tam měla zůstat přes noc. Což mě přivodilo výbuch vzteku, protože jsem měla nateklé prso a potřebovala krmit, začala jsem být nervózní, že malý není u mě a místo toho se o něj starají "chytří" pošuci.

Tak to už se musel projevit ještě ke všemu můj mateřský instinkt se vztekem proti celému světu! Že jsem musela nechat svoje děcko s bláznama, co mě poslali do blázince! Co se mě celou dobu snažili přesvědčit, že nemám žádný mateřský instinkt, ale že jsem "nenormální a nemocná a ezoterická" kráva, která mluví o vesmíru! Tak pro jsem pak už dokázala seřvat i tu krávu doktorku, která byla rokama stejně stará jako já a dělala o mě nějaký úsudek, že se nechovám standardně. Jasně že se nechovám standardně ty krávo blbá, počkej na svoje těhotenství! Pak vám na oddělení pošlu jeden výtisk knihy!

Ve výsledku mě teda hrozně mrzí, že aby vás hodnotili zkušení psychologové, tak se u nás raději věří vyhrabaným psychiatrům, kteří neumí nic jiného, než zavřít lidi do léčeben, nacpat je práškama a věznit ve svěrací kazajce!

Že jsem normální mi řekla Kristýna, která mě obdivovala za to, že jsem si sama dokázala vyčistit tyhle všechny bloky, které jsem v sobě měla a dokázala jsem teprve pořádně říct, co si myslím a vybuchnout a říct každému, co bylo ve mě za celý život naskládané, nevyřčené a najednou to vše chtělo ven! A taky bych chtěla poděkovat ezoteričce Jíti, která vždcky poslouchá své tělo, a já jí nikdy moc nevěřila a myslela jsem si, že ti ezoterici hrají nějaké divadlo. Teď ale vím, že ezoterici jsou jediní normální! Protože neposlouchají nějaké zasrané rady okolí a jednají podle toho, co jim říká vlastní tělo. Teprve když jsem začala poslouchat mateřský instinkt, tak jsem věděla,že to dělám vše správně, tak jak mi to tělo radí a že to je nejlepší i pro malého. Když bysme byli na pustém ostrově, tak by mi taky nikdo neříkal milion dobrých rad, ale věděla bych automaticky, co mám dělat, tak jako to ví zvířata!  Takže můj závěr, čím víc technologií a všeho, tím víc se lidi zaměřují radši na rady než na pocity vlastního těla.

Potom se nemůžou divit, že je potřeba cvičit Vojtovky a podobné pytloviny. Já si dám malého na prsa nebo na břicho a on si prso vždycky najde. Zároveň se tím procvičuje, protože se nadzvedává, zvedá hlavičku a celkově je mnohem šikovnější než většina jeho vrstevníků.  

Takže je to jen o tom, poslouchat sebe a to co prožíváte a věřit raději sobě, než ostatním lidem a přiblblým radám. Takže abych to uzavřela, všechno se fakt děje z nějakého důvodu, protože já se po střední hlásila na obor žurnalistika s psychologií a nedostala jsem se tam. Místo toho jsem si prošla psychickými problémy a zažila si tohle všechno, abych si to sama odžila, žádné studium vám totiž nedá nic podobného jako spíš prožitky! Takže abych to shrnula, malý má tři týdny. Já vím, že nepotřebuju žádné studium, abych "uměla psát" a nepotřebuji studium psychologie, abych věděla, co se ve mě odehrálo. Stačilo poslouchat to tělo a během tří týdnů jsem se naučila to, co bych se nenaučila po pěti letech studia!

Takže moje rada! Ženské, běžte do toho mateřství, protože to fakt stojí, totálně vám to rozhodí hormony, ale vy se budete moct stát konečně samy sebou, tak jako já! Teda jen pokud budete poslouchat to tělo a vyserete se na všechny chytré rady chytrých lidí! Každopádně ale nebojte! Ta knížka výjde! To už jsme si s Kristýnou řekly hned potom, co byla u nás na návštěvě. Protože ona moc dobře věděla, že to může pomoct dalším lidem. Nejen ženám, co neví co sami se sebou v těhotenství, po porodu a jejich rodinám. Ale taky může pomoc lidem, co v sobě mají nějaké psychické bloky a neví co s tím! Já sice věděla, že svoje emoce potlačuju, ale sama jsem nevěděla, že jsem tak zablokovaná. Ale věděla jsem, že to chce vše ven! 

Proto Kristýna přidá své poznatky a pak budeme hledat způsob, jakým knížku vydáme. Do porodnic ji pošleme v pdf, aby si ji mohli zdarma vytisknout a celkově i na netu bude zdarma ke stažení. Pouze pokud by ji někdo chtěl mít doma fyzicky, nebo ji někomu věnovat, tak tahle možnost tu bude.  Takže se těšte, my se taky těšíme!